Malɔkɛ

Útá Wikipedia.
(Eyendísí útá Marɔkɛ)

Mani ya Marɔkɛ

المملكة المغربية
Al-Mamlakah al-Maghribīyyah

Dalapo
Bɛndɛ́lɛ ezangi
elílí_elembo-nkita
Mokáno mwa ekólo الله، الوطن، الملك  (Liarabi)
"Allāh, al Waţan, al Malik"
"Nzámbe, Mbóka, Mani"
Loyémbo-lokúmu Loyémbo Chérifien
·Ba feti
- dipanda na Falansia (1)
 
mpé Espania (2)
Description de l'image Morocco in its region (de-facto and disputed hatched).svg.
Administration
Forme de l'État Mani
Mokonzi wa ekólo
Mokambi Bulamatari na yě
Mokonzi wa ekólo
Mokambi Bulamatari na yě
Nkótá ya letá Liarabi
Mbóka-mokonzi Rabat
Géographie
Superficie totale 2 E9 km2
(Etando 710,850)
Fuseau horaire Ngonga UTC
Histoire
Démographie
Mito (2005) 35 941 000 hab.
(classé 5,646,166)
Densité 27 hab./km2
Économie
mosɔlɔ Dirrham ya Marɔkɛ (MAD​)
Divers
Nsuka ya kodi .MA
motángo ya foni +212


Mani ya Marɔkɛ ezalí esé ya likoló ya Afríka.

Politíki[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Marɔkɛ (المغرب), Marɔkɛ ezali mani na mobéko-mokonzi. Bato ba ekólo Marɔkɛ bapɔ́ní bantómá ba ekóló mpɔ̂ na kolobela mibéko. Mani Mohamed VI ezalí mani ya Marɔkɛ mpé mokonzi mwa Letá. Kasi yě mɔ̌kɔ́ apɔ́ní tɛ́ likambo ya botéyi, bokɔ́lɔ́ngɔ́nú, b.n.b. Moto óyo apɔ́ní makambo mango azalí Minisele wa yambo. Yě ayángelana makambo ma Letá na Baminisele. Sík’óyo Driss Jetto azalí Minisele wa yambo.

Mambí ma mabelé[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Marɔkɛ

Marɔkɛ ekabwání o Ɛ́sita na Aljeria, o Sudi na Mauritania. Lombú Mediterané lokútámí o Nola-Ɛ́sita mpé Lombú Atlantíki o Wɛ́sita.

Eténi enɛ́nɛ ya Marɔkɛ ezalí esíká elíkí Sahara ndé bato míngi bavándaka o libóngo lya lombú.

Etando ya Marɔkɛ ezalí 710,850 km².

Mbóka-mokonzi ezalí Rabat, na sɔ́kí bato 1,2 miliyɔ́. Engumba elekí monɛ́nɛ ezalí Kasablanka na sɔ́kí 3 miliyɔ́. Kasablanka mpé Rabat izalí libóngo lya bonkita.

Bato[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Bamakɔrkɛ bazalí na motángo mwa 32 miliyɔ́. Bazalí Barabi tǒ Babɛrbɛr.

Lokótá la Letá ezalí liarabu kasi bato míngi balobaka libɛrbɛr. Bato míngi balobaka mpé lifalansé.

Boislamu ezalí na ntína o Marɔkɛ.


Óyo ezalí ndámbo. Okoki kosálisa mpé kosungǎ.


Bisé ya Afríka

Afríka ya Méditeranéa : Aljeria · Ejipte 1 · Libîya · Malɔkɛ 3 · Sudani · Tunisia

Afríka ya Wɛ́sita : Bɛnɛ́ · Burkina Faso · Gambi · Gana · Ginɛ · Ginɛ-Bisau · Kapvel 2 · Kotdivual · Liberia · Mali · Moritani · Nizé · Nizeria · Senegale · Sierra Leone · Togo

Afríka ya Katikati : Gabɔ́ · Ginɛ-Ekwatorial · Kamerun · Kongó-Brazzaville · Kongó-Kinsásá · Santrafríka · Santu Tome mpé Príncipe · Tsadi

Afríka ya Ɛ́sita : Burundi · Djibuti · Elitré · Etiopi · Kɛnya · Rwanda · Seyshel 2 · Somalia · Sudani ya Sidi · Tanzania · Uganda

Afríka ya Sidi : Angola · Botswana · Eswatini · Komori 2 · Lesoto · Madagasikari 2 · Malawi · Morisi 2 · Mozambíki · Namibia · Sidafríka · Zambia · Zimbabwe

Bisé mosusu : Sahara ya Limbɛ 4 · Somaliland

1 ezalí kaká eténi ya Afríka ndámbo    2 ekólo óyo ekútání o káti ya mái-mozindó    3 ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka te    4 endimámí na bikólo niɔ̌nsɔ ya molɔngɔ́ tɛ́, kasi ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka