Patrice Lumumba

Útá Wikipedia.

Patrice Lumumba
Illustration.
Patrice Lumumba en 1960.
Fonctions
Premier ministre du Congo

(2 basánzámpé 21 mikɔlɔ)
Mokonzi wa ekólo Joseph Kasa-Vubu
Mbulamatáli Lumumba
Moyamboli Fonction créée
Mokitani Joseph Ileo
Biographie
Nom de naissance Patrice Émery Lumumba
Date de naissance
Lieu de naissance Onalua, Kasaï-Oriental (RDC)
Date de décès (à 35 ans)
Lieu de décès Élisabethville, Katanga (RDC)
Nature du décès assassinat
Nationalité Belge (2 juillet 1925 - 30 juin 1960)
Congolais
Parti politique MNC/L
Conjoint Pauline Opanga Lumumba
Enfants Michel Lumumba
François Lumumba
Guy Patrice Lumumba
Juliane Lumumba, Patrice Lumumba, et Roland Lumumba
Entourage Antoine Gizenga Gaston Diomi Ndongala Joseph Kasa-Vubu Justin Bomboko Joseph Ileo Mobutu Sese Seko
Religion Catholique
Premiers ministres congolais

Patrice Émery Lumumba azaláká moyángeli wa yambo ya Bulamatari o Kongó-Kinsásá úta sánzá ya motóbá ya mobú mwa 1960 téé sánzá ya libwá ya mobú mûna. Abótámí o Onalua (Katako-Kombé, Sanukru, Kasai-Oriental) mokɔlɔ mwa 2 sánzá ya nsambo o mobú mwa 1925 mpé akúfí o Katanga mokɔlɔ mwa 17 sánzá ya yambo o mobú mwa 1961. Bamokangáká o boloko mpé bamobomáká na komobɛtɛkɛ masási, likambo liye lisalamáká na lisungi lya bulamatari ya Bɛ́ljika mpé Bulamatari ya Bɛ́ljika asengáká bolimbisi na mobú mwa 2002 mpô na yangó.

Etumba na yé pona lipanda[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Patrice E. Lumumba (coll. IISG)

Liboso ya kosala politiki Lumumba azalaka mokonzi ya APIC na mobu ya 1955.[1] Lumumba na parti politiki na yé Mouvement national congolais (MNC) babundela lipenda na Table Ronde de Bruxelles óyo esálamaka kobanda 20 yanwáli 1960 tína 20 febwáli 1960.

Na mikolo miango nde bakónzi ya Bɛ́ljika na ba parti politiki ya Kongó bandimaki eté mokɔlɔ mwa lipanda ekozala 30 yúni 1960.

Liwâ na yé[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Patrice Lumumba akúfaka o mokɔlɔ mwa 17 yanwáli 1961 na maboko ya bakónzi ya Etuka ya Katanga. Baboma bangó elongo na Maurice Mpolo na Joseph Okito

Makomí[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Buku ya Patrice Lumumba[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • Patrice Lumumba: Le congo terre d'avenir est-il menacé? Bruxelles, 1961, Editions Office de publicité.

Buku ya bakomi basúsu[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • De Vos. P.: Vie et mort de Lumumba. Paris, 1961: Calmann-Levy.
  • Patrice Lumumba. in: Revue Europe no 393, janvier 1962.
  • Hélène Tournaire et Robert Bouteaud: Le livre noir du Congo. 1963: Librairie académique Perrin.
  • Jean-Paul Sartre: La Pensée politique de Patrice Lumumba. in: Présence africaine no 47, juillet-septembre 1963.
  • Yves Benot " La mort de Lumumba" Editions chaka collection Afrique Contemporaine, Vol 2, Juin 1989
  • Benot, J., La mort de Lumumba, Paris, 1989.
  • Brassine, J. et Kestergat, J., Qui a tué Patrice Lumumba ? Paris-Louvain, Duculot, 1991 (théorie pro-belge).
  • Jean Tshonda Omasombo, Benoît Verhaegen, Patrice Lumumba, jeunesse et apprentissage politique 1925-1956, Paris, L'Harmattan, Cahiers africains, n° 33-34, 1998.
  • Ludo De Witte, L'assassinat de Lumumba, Paris, Karthala, 2000,
  • Colette Braeckman, Lumumba, un crime d’État, éd. Aden, 2002
  • Jean Tshonda Omasombo, Benoît Verhaegen, Patrice Lumuba, acteur politique. De la prison aux portes du pouvoir, juillet 1956-février 1960, Paris, L'Harmattan, Cahiers africains, n° 68-70, 2005.
  • Yvonnick Denoël, Le livre noir de la CIA, Nouveau monde éditions, 2007, (ISBN 2290017159).
  • Kyoni Kya Mulundu "Le Katanga et Lumumba: ou Les naïvetés unitaristes postcoloniales" Editions, Edilivre 2015
  • Colette Braeckman "Lumumba, un crime d’État" Edition 2009
  • VOS, LUC DE GERARD, EMMANUEL GERARD-LIBOLS, JULES RAXHON, "les secrets de l'affaire Lumumba Edité par Ed RACINE (2010) ISBN 10 : 2873863412 ISBN 13 : 9782873863418

Bilili[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • « Juju Factory » (2007), film de Balufu Bakupa-Kanyinda, RDCongo-Belgique, www.jujufactory.com.
  • Come Back, Lumumba (1991), du cinéaste estonien Aare Tilk.
  • Lumumba, la mort d’un prophète (1991) et Lumumba, retour au Congo (2000) du cinéaste haïtien Raoul Peck.
  • Lumumba (1999), du cinéaste Raoul Peck (film franco-belge-allemand). Durée : 1 h 55.
  • Une mort de style colonial (Patrice Lumumba), film documentaire, 2008
  • CIA : Projet MK-Ultra (Documentaire de 26 min 14 s. Lumumba à partir de 19 min 46 s), présente la CIA et l’État belge comme commanditaires du meurtre de Lumumba[2].

Mpeté na Makumisi[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • Order of the Companions of O. R. Tambo[3]

Balabala o Kombo Ya Patrice Lumumba[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Afrika:

  • Rue Patrice Lumumba na Aljé aljéri[4]
  • Rue Patrice Lumumba na Raba Marok

Europa:

  • Rue Patrice Lumumba Montpellier Fransia [5]
  • Leipzig, Dresde et Magdebourg Alemanjé

Mituya ya Miké[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  1. [Yves Benot " La mort de Lumumba" Editions chaka collection Afrique Contemporaine, Vol 2 p27]
  2. Video Dailymotion : CIA : projet MK-Ultra
  3. "Kopi ya archive". Archived from the original on 2013-11-05. https://web.archive.org/web/20131105165927/http://www.thepresidency.gov.za/pebble.asp?relid=7672. 
  4. []
  5. https://www.google.fr/maps/place/Rue+Patrice+Lumumba,+34070+Montpellier/@43.5788378,3.8626896,17z/data=!3m1!4b1!4m5!3m4!1s0x12b6ae2cc368d715:0x1f7548961672406e!8m2!3d43.5788378!4d3.8648783


Óyo ezalí ndámbo. Okoki kosálisa mpé kosungǎ.


Moyángeli wa yambo ya Bulamatari ya Kongó-Kinsásá

Patrice Lumumba | Joseph Iléo | Albert Ndele | Justin Marie Bomboko | Antoine Gizenga | Joseph Iléo | Cyrille Adoula | Moise Tschombé | Évariste Kimba | Léonard Mulamba | Mpinga Kasenda | Bo-Boliko Lokonga Monse Mihambo | Nguza Karl-I-Bond | N'singa Udjuu Ongwabeki Untubu | Kengo Wa Dondo | Mabi Mulumba | Sambwa Pida Nbagui | Kengo Wa Dondo | Lunda Bululu | Mulumba Lukoji | Etienne Tshisekedi | Bernardin Mungul Diaka | Nguza Karl-I-Bond | Etienne Tshisekedi | Faustin Birindwa | Kengo Wa Dondo | Etienne Tshisekedi | Likulia Bolongo | Augustin Matata Ponyo | Samy Badibanga | Bruno Tshibala | Sylvestre Ilunga