Kopumbwa na makambo oyo ezali na kati

Mibéngá mya Hoyo

Útá Wikipedia.

Mibéngá mya Hoyo bazalí mibéngá óyo ezalí na Ngómbá Hoyo. Bazalí mibéngá 40.[1]

Bokutani ya mabulú ya libosó ebandákí na eleko ya bokónzi ya kolonia; bayékólákí yangó na mobimba na yangó ya kokamwa te kinó na 1943 na ingénieur ya zébi makɛ́lɛ Désiré J. B. Ruscart, prospecteur óyo azalákí kosála na Syndicat d’études du Nord-Est ya Kongó. Ezalákí moto yangó ya mayele nde amónisákí ntína ya bisíká óyo guano ezalí na káti ya mabulú yangó míngi. Dépôt moko ya libosó, óyo ya Atshobaki, ebimákí na 1941 na Comité national ya Kivu, kási ebandákí kosála litúnele mosúsu tɛ́.[2]

Mabulú, óyo epalangani zinga zinga ya périphérie mobimba mpé na káti ya bottɛ́ngtɛmi ya ngómbá, libosó libosó na niveau 1100m mpé 1200m, ezalí mbano ya bopanzáni ya mabelé na sé ya mabelé. Kinó lɛlɔ́, mabulú minɛ́nɛ 26, óyo ekabólámí na bituluku zómi na míbalé, ezwamí, kási motángo na yangó etíkálí naíno tɛ́ mpé bato bakoki kokɔta tɛ́. Ekokí kozala eté bakomona makambo ya sika, mpámba tɛ́ Ngómbá Hoyo ezalí lokóla linuká.[2]

Tálá mpé

[kokoma | kobɔngisa mosólo]
  1. Van Noten, F. (1977). "Excavations at Matupi cave". Antiquity 51 (201): 35−40. doi:10.1017/S0003598X00100572.
  2. 1 2 Mugunda Gratien Bashonga: Le site touristique du mont Hoyo en RD Congo