« Kongó-Brazzaville » : différence entre les versions

Útá Wikipedia.
Contenu supprimé Contenu ajouté
EmausBot (ntembe | bíteni ya mosálá)
m r2.7.2+) (bot ebakísí: sn:Republic of the Congo
Xqbot (ntembe | bíteni ya mosálá)
m r2.7.3) (bot ebóngólí: ts:Riphabliki ya Congo
Mokɔlɔ́tɔ 210 : Mokɔlɔ́tɔ 210 :
[[tl:Republika ng Konggo]]
[[tl:Republika ng Konggo]]
[[tr:Kongo Cumhuriyeti]]
[[tr:Kongo Cumhuriyeti]]
[[ts:Republic of the Congo]]
[[ts:Riphabliki ya Congo]]
[[ug:كونگو جۇمھۇرىيىتى]]
[[ug:كونگو جۇمھۇرىيىتى]]
[[uk:Республіка Конго]]
[[uk:Республіка Конго]]

Lizóngeli ya 5 yúni 2012 à 11:59

Republíki ya Kongó

République du Congo

Dalapo
Bɛndɛ́lɛ ezangi
elílí_elembo-nkita
Mokáno mwa ekólo Unité, travail, progrès
Loyémbo-lokúmu La Congolaise
·Ba feti
- dipanda na Falansia
Description de l'image LocationRCongo.PNG.
Administration
Forme de l'État Republíki
Mokonzi wa ekólo
 - Mokambi Bulamatari
Mokonzi wa ekólo
 - Mokambi Bulamatari
Nkótá ya letá Lifalansé
Nkótá ya ekólo Lingála, Kituba
Mbóka-mokonzi Brazzaville
Géographie
Fuseau horaire Ngonga CET
Histoire
Démographie
Mito (2005) 3 999 000 hab.
(classé -)
Densité 8,6 hab./km2
Économie
mosɔlɔ Falánga CFA (XAF​)
Divers
Nsuka ya kodi .cg
motángo ya foni +242


Republíki ya KongóKongó-Brazzaville ezalí esé ya Afríka ya Mambénga. Mbóka-mokonzi ezalí Brazzaville.

Nkótá

O Kongó balobaka nkótá iyíké. Falansé, kikɔ́ngɔ (kitúba) mpé lingála izalí nkótá ya Letá.


Bato

***Évolution de la démographie entre 1961 et 2003 (chiffre de la FAO, 2005). Population en milliers d'habitants.
***Évolution de la démographie entre 1961 et 2003 (chiffre de la FAO, 2005). Population en milliers d'habitants.

Bitúká bya Kongó-Brazza

Kálati ya bitúká bya Republíki ya Kongó.

Ekakoli ya molayi: Bitúká bya Kongó-Brazza

  • Brazzaville, mbóka-mokonzi, ezalí commune o káti ya district-mokonzi.

Politíki

Kongó-Brazzaville ezalí repiblíki na mobéko-mokonzi. Mokambi-ekólo ezalí prezidá Denis Sassou N’Guesso.

Mambí ma mabelé



Bisé ya Afríka

Afríka ya Méditeranéa : Aljeria · Ejipte 1 · Libîya · Malɔkɛ 3 · Sudani · Tunisia

Afríka ya Wɛ́sita : Bɛnɛ́ · Burkina Faso · Gambi · Gana · Ginɛ · Ginɛ-Bisau · Kapvel 2 · Kotdivual · Liberia · Mali · Moritani · Nizé · Nizeria · Senegale · Sierra Leone · Togo

Afríka ya Katikati : Gabɔ́ · Ginɛ-Ekwatorial · Kamerun · Kongó-Brazzaville · Kongó-Kinsásá · Santrafríka · Santu Tome mpé Príncipe · Tsadi

Afríka ya Ɛ́sita : Burundi · Djibuti · Elitré · Etiopi · Kɛnya · Rwanda · Seyshel 2 · Somalia · Sudani ya Sidi · Tanzania · Uganda

Afríka ya Sidi : Angola · Botswana · Eswatini · Komori 2 · Lesoto · Madagasikari 2 · Malawi · Morisi 2 · Mozambíki · Namibia · Sidafríka · Zambia · Zimbabwe

Bisé mosusu : Sahara ya Limbɛ 4 · Somaliland

1 ezalí kaká eténi ya Afríka ndámbo    2 ekólo óyo ekútání o káti ya mái-mozindó    3 ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka te    4 endimámí na bikólo niɔ̌nsɔ ya molɔngɔ́ tɛ́, kasi ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka