Bas-Congo

Útá Wikipedia.
Etúká ya Bas-Congo
Esé Kongó-Kinsásá Kongó-Kinsásá
Engumba Mokonzi Matadi
Moyángeli M. César Tsasa-di-Ntumba
Nkótá ya ekólo Kikongo
Etando 53.920 km²
Mito estimée 2.835.000 hab.
(1998)
Bato na etando 52,57 hab./km²
ISO 3166-2 CD-BC
Badepité 25
Localisation
Komini mpé Territoires - Bingúmba - Bitúká
Kitoko ya zamba ya Bas-Congo
Bas-Congo (1913)

Bas-CongoKɔ́ngɔ ya Nsé ezalí etúka sé mɔ̌kɔ́ ya Kongó-Kinsásá óyo ekangamí na lombú Atalantíki. Engumba-mokonzi ya Bas-Congo ezalí Matadi. Ekangamí mpé na bikólo ya Angola na Kongó-Brazzaville, mpé na etúka Bandundu na engumbá-etuka ya Kinshasa.

O káti ya Bas-Congo, makútání bingúmba mingi lokóla Bóma, Móanda, Banána mpé Kisántu.

Lisapo[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Letá ya nsɔ́mi ya Kongó[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • 1888: Bitúka (district) ya Banána, Bóma, Matadi mpé Cataractes

Kongó ya Bɛ́ljika[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • 1914: Etúka (district) ya Kɔ́ngɔ ya Nsé (Bas-Congo), Mbóka-mokonzi: Bóma
  • 1924: eténi na Etúka (province) ya Kɔ́ngɔ-Kasaï
  • 1935: eténi na Etúka (province) ya Lipopo (Léopoldville), Mbóka-mokonzi: Lipopo

Kongó mpé Zaire[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • 1963: Etúka (provincette) ya Kɔ́ngɔ ya Káti (Congo centrale), Mbóka-mokonzi: Matadi
  • 1971: Etúka (province) ya Zaire ya Nsé
  • 1997: Etúka (province) ya Kɔ́ngɔ ya Nsé
  • 2010: Etúka (province) ya Kɔ́ngɔ ya Káti

*Districts[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Molɔngɔ́ ya Moyángeli[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • prénom, nom, postnom[2]
  1. Faustin Vital Moanda † 1962–1966
  2. Denis Paluku 1966–1967
  3. François Luakabuanga 1967–1968
  4. Bruno Ndala † 1968–1969
  5. Anaclet Aniki Tshambuyi 1969–1970
  6. Marcel Derikoye Tita 1970–1972
  7. Dieudonné Boji Ntole 1972
  8. Cathérine Nzuji wa Mbombo 1972–1975
  9. Loposo Nzela Balombee 1975–1976
  10. Efambee Y'Olenga 1976–1977
  11. Ilunga Mubabinge 1977–1978
  12. Tshiamala Tshingombe 1978–1980
  13. Makolo Jibikilayi 1980
  14. Alphonse Zamundu 1980–1981
  15. Malumba Mbangula 1981–1983
  16. Makolo Jibikilay 1983–1986
  17. Muana Tshiala 1986–1988
  18. Kakule Mbayingana 1988–1989
  19. Mpa Mbia Musanga Bekaja 1989–1990
  20. Timothée Moleka Nzulama 1990–1991
  21. Me Bieya Mbaki 1991–1997
  22. M'Vuma Ngeti 1997 (Moyángeli ad interim)
  23. Joseph Mbenza Thubi 1997 (4 mikolo)
  24. Vice Amiral Liwanga 1997 (1 sánza)
  25. Léonard Fuka Unzola 1997–1998
  26. Dr. Séraphin ba Vuidi Babingi 1998–2001
  27. César Tsasa du Ntumba 2002 – ɔkɔtɔ́bɛ 2006
  28. Jacques Mbadu Nsitu 10 ɔkɔtɔ́bɛ 2006 – 18. fɛb. 2006
  29. Simon Mbatshi ba Tshia 18 fɛb. 2006 –


Tala mpe[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Nkásá o libándá[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  1. (fr)https://web.archive.org/web/20090122145926/http://bas-congo.cd/bc/?q=node/87 Sitɛ wɛ́bɛ ya etúká ya Kɔ́ngɔ ya Nsé
  2. 1962–2006: https://web.archive.org/web/20070329054311/http://www.bas-congo.cd/liste_gouverneurs.htm Sitɛ wɛ́bɛ ya etúká ya Kɔ́ngɔ ya Nsé


Bɛndɛ́lɛ ya Kongó-Kinsásá Bitúká bya Kongó-Kinsásá Kongó-Kinsásá

Bandundu · Bas-Congo · Ekwatéli · Kasai-Occidental · Kasai-Oriental · Katanga · Kinshasa · Maniema · Nord-Kivu · Etúká ya Monyɛlɛ · Sud-Kivu


Óyo ezalí ndámbo. Okoki kosálisa mpé kosungǎ.