Isidore Ndaywel è Nziem

Útá Wikipedia.

Isidore Ndaywel è Nziem (7 sánzá ya míbalé 1944) azalí molobeli mpé mosapoli wa Kongó-Kinsásá.

Mayé Asala[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Isidore Ndaywel è Nziem abótama na Ipamu o kati ya etúká ya Bándundú na mokɔlɔ mwa 7 febwáli 1944. Akomá babúku ebelé na maye matálí masapo ya mbóka ya Kongó-Kinsásá

Na mikɔlɔ óyo etangémí, azalí mokónzi ya Société des historiens congolais.

Atangísá na Bobɔngɔ́ bwa Lubumbashi, na Bobɔngɔ́ Marien Ngouabi, mpé na óyo ya Bobɔngɔ́ bwa Laval na Kanadá.

Kelasi na bipayi atanga[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Isidore Ndaywel è Nziem atangá na Bobɔngɔ́ bwa Sorbonne (Pari) na Falansia, bisíká akómá dokotolo wa makambo etálí masapo.

O mobú mwa 1976, azaláká SOHIZA (Société des Historiens Zairois) na basapoli basúsu ba Kongó-Kinsásá neti Zacharie Tshimanga wa Tshibangu.

Makomí[kokoma | kobɔngisa mosólo]

Búku[kokoma | kobɔngisa mosólo]

  • «La société zaïroise dans le miroir de son discours religieux (1990-1993)», Bruxelles, CEDAF, 1993.
  • «Histoire du Zaïre : de l’héritage ancien à l’âge contemporain» Louvain-la-Neuve, Duculot, 1997.
  • «Du Congo des rébellions au Zaïre des pillages», in: Cahiers d'études africaines, vol. 38, cahier 150/152, Disciplines et déchirures : les formes de la violence (1998), p. 417-439, publié par EHESS, 1983.
  • «Histoire générale du Congo : de l’héritage ancien à la République démocratique» Paris, Bruxelles, De Boeck & Larcier – Département Duculot, 1998
  • «Nouvelle histoire du Congo», Bruxelles, le Cri, 2009, 744 p.

Tála mpé[kokoma | kobɔngisa mosólo]