Kopumbwa na makambo oyo ezali na kati

Kongó-Kinsásá

Útá Wikipedia.

Republíki ya Kongó Demokratíki

République Démocratique du Congo
Repubilika ya Kôngo Demokratiki
Jamhuri ya Kidemokrasia ya Kongo
Ditunga dia Kongu wa Mungalaata
Ndungukulu wa Kongo bwa Kwanimuetha

Dalapo
Bɛndɛ́lɛ ezangi
elílí_elembo-nkita
Mokáno mwa ekólo Justice – Paix – Travail
(Lifalansé): Bosémbo - Bobóto - Mosálá
Loyémbo-lokúmu Debout Congolais
·Ba feti
dipanda na Bɛ́lɛjika
Description de l'image Democratic_Republic_of_the_Congo_%28orthographic_projection%29.svg.
Administration
Forme de l'État Republíki
Mokonzi wa ekólo Mokonzi wa ekólo
Nkótá ya letá Lifalansé
Nkótá ya ekólo Lingála, Kiswahíli,
Ciluba, kikɔ́ngɔ
Mbóka-mokonzi Kinsásá
Géographie
Engumba monɛ́nɛ Kinsásá
Superficie totale 2 E9 km2
(Etando 2 345 410)
Fuseau horaire Ngonga UTC+1 mpé UTC+2
Histoire
Démographie
Mito (2016) 78 736 153 hab.
(classé 15e)
Densité 34 hab./km2
Économie
mosɔlɔ Falánga ya Kongó (CFR​)
Divers
Nsuka ya kodi .cd
motángo ya foni +243

Republíki ya Kongó Demokratíki ezalí esé ya Afríka ya Mambénga, ezwáká lipandá o sánzá ya motóbá mokɔlɔ mwa 30 mobú mwa 1960.

Na ekólo Kongó nkótá nkámá íbalé ilobamaka . Nyɔ́nsɔ wâná elakísí boyébí bwa bato ya bomɛngo etondi mabelé. Ciluba, kikongo, lingála mpé kiswahíli izalí nkótá ínei inɛ́nɛ ya ekólo, kasi nkótá nkámá íbalé ilobamaka na ekólo Kongó.

Míngi sé na káti ya nkótá ya ekólo bokoyéba etando ya bikelá, mabelé, nyama mpé nzeté.

Mashi (to mpe babengi yango Shi) ezali lokota ya Bantu oyo ezali kolobama mingi na Kivu ya Suka mpe Kivu ya Nɔrɛ, na este ya Republiki Demokratiki ya Kongó. Ezali lokota ya bato ya Bashi, oyo bafandaka na etúká ya Bushi pene ya Bukavu. Atako Mashi ezali te na kati ya lokota ya ekólo oyo ezali na statut ya lokota ya nasyonalɛ, ezalaka na ntina monene na bomoi ya ekólo na este ya Kongó.

Lokota Mashi ezali na ndɔtɔ ya Bantu, na ndɔtɔ ya Bantu ya Mai ya monene (Great Lakes Bantu), mpe ezali na klasifikasyo ya Guthrie na zone JD.53. Kódi na ISO 639-3 ezali shr, mpe na Glottolog ezali na kombo ya ndakisa shii1238.

Bato koleka miliɔ 10 balobaka Mashi na mokili mobimba ya Kongó. Atako balobaka yango mingi na Kivu, na nzela ya migrasyo ya kati ya ekólo, Mashi ekómi kolobama na bisika mingi ya urban mpe ya rural. Lokota Mashi esalelaka na mikano ya mokolo na mokolo, na masolo ya kala, nzembo, mpe na kelasi ya liboso. Bato ya mboka bazali kosala makasi mpo na kobatela mpe kolendisa lokota Mashi na nzela ya media ya ekólo mpe programɛ ya kelasi.

Bamɔ́ngɔ bazalí na nkómbó míngi ya nzeté ya mbíla na maye manso basálelaka. Sɔ̂lɔ, nzeté ya mbíla eyébaní káka mpó na mafúta na masanga tɛ̂. Eyébaní lokóla nkísi ekosílisa makɔnɔ, na yangó mpé bakosála bitúnga mpé bikilakila.

Ekakoli ya molái : Lisapo lya Kongó-Kinsásá

Tálá mpé: Ntángo ya banɔ́kɔ́ (Kongó-Kinsásá), Bɛndɛ́lɛ ya Kongó-Kinsásá, Bilembo-nkita ya Kongó-Kinsásá

Zaïre ezaláká kobanda mobú mwa 1971 téé 1999 nkómbó óyo ebêngámákí « Republíki ya Kongó Demokratíki », mfalanga ya ekólo wâná, mpé ebale óyo epésáká ekólo Kongó ebimélí na yě see mɔ̌kɔ́ na mayi-mozindo Atalantiki.

Congo belge elongákí lipanda na 1960, o nkómbó ya « Republíki ya Kongó », nkómbó nsé mɔ̌kɔ́ na kolonia ya kala ya Falansia - Kongó-Brazzaville. Nkómbó ya « Republíki ya Kongó Demokratíki » ezwamákí na 1966, kasi bikólo bíbalé basilákí koyébana míngi-míngi, mpé kokesana na nkómbó ya bingúmba-mikonzi bya bangó, mpɔ̂ na komíbêngama Kongó-Léopoldville (mpé Kongó-Kinsásá na nsima 1965), na Kongó-Brazzaville.

Nkómbó ya kalaNkómbó ya sika (1965)
Léopoldville
tǒ Leopoldstad
Kinsásá
Stanleyville
tǒ Stanleystad
Kisangani
Élisabethville
tǒ Elisabethstad
Lubumbashi
Jadotville
tǒ Jadotstad
Likasi
Albertville
tǒ Albertstad
Kalemie
Cocquilhatville
tǒ Cocquilhatstad
Mbándáká
Costermansville
tǒ Costermanstad
Bukavu
BakwangaMbuji-Mayi
Luluabourg
tǒ Luluaburg
Kananga
Banningville
tǒ Banningstad
Bandundu
Nouvelle Anvers
tǒ Nieuw-Antwerpen
Makanza
Port FrancquiIlebo
PaulisIsiro
Thysville
tǒ Thysstad
Mbanza-Ngungu
BailleuxKindamba
Bloc 10Minkelo
Bloc 100Kialowa
BousinPalabala
CatterbeekeNgombo
CattierLufu-Toto
CippeloManzonzi (galé ya kala)
Kialowa (galé ya sika)
DethieuMweke
FornasariNduizi
RifflartLemba
Nkómbó ya kalaNkómbó ya sika (1965)
Leverville
tǒ Leverstad
Lusanga
Baudoinville
tǒ Boudewijnstad
port et territoire
Moba
Baudoinville
tǒ Boudewijnstad
engumba
Virungu
Ponthierville
tǒ Ponthierstad
Ubundu
Banzyville
tǒ Banzystad
Mobayi-Mbongo
CattierLufu-Toto
ÉlisabethaLukutu
Charlesville
tǒ Charlesstad
Djokupunda
Aketi Port-ChaltinAketi
BomokandiBambili
KilominesBambumines
Moerbeke (Bas-Congo)Kwilu-Ngongo
SenteryLubao
VistaNsia Mfumu
WolterLuila
BrabantaMapangu
Greinerville
tǒ Greinerstad
Molula
Kindu-Port EmpainKindu
LiénartAndoma
MoandaMuanda
VistaNsiam-Fumu
FranquetKingatoke
HardyLoma
MarchalMuala-Kinsende
MonolitheTadi-Bimosi
VindevoghelKinsembo

Ekakoli ya molayi : fr:Démographie de la République démocratique du Congo


Évolution de la démographie entre 1961 et 2003 (chiffre de la FAO, 2005). Population en milliers d'habitants.
est.batosource
199037 405 000(UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
1991
1992
1993
1994
199545 453 000(UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
199646 812 000(UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
199748 040 000(UNHCR Bikólo bya Molɔngɔ)
1998
1999
200051 390 000(globaldefence.net)
200153 624 718(yuli; CIA World Factbook)
200255 225 478(yuli; CIA World Factbook)
200356 625 039(yuli; CIA World Factbook)
200458 318 000(CIA World Factbook)
200560 085 804(yuli; CIA World Factbook)


Bitúká bya Kongó-Kinsásá

[kokoma | kobɔngisa mosólo]
Bitúká ya Kongó Kinsásá - 2005

Ekakoli ya molayi : Bitúká bya Kongó-Kinsásá

Biteni mikonzi bya Kongó-Kinsásá mibengami Bitúká (Provinces ya Lifalansé). Kinsásá ezalí mboka mokonzi ya ekólo mpé efándeli ya bitúlúká bya ekólo. Ezalí na makokí ma engumba. Bingumba mpé bitúká biyángélámí, bizwí makokí ma koyángela yangó mɔ̌kɔ́ na mobéko mpé bikambémí na bato baye bazwamí na bitúká bike bya mbóka. Bitúká biina bia bonsɔ́mí bizalí mbóka mondɛ́lɛ́, komine, seketele mpé sefeli. Bitúká bya Kongó-Kinsásá bazalí:

Nkómbó ya Etúká Engúmba Mokonzi na Etúká Nkómbó ya Kala ya Etúká
1 Kinsásá Kinsásá Mbóngwáná tɛ́
2 Kongó na Katikati Matadi Bas-Congo
3 Kwango Kéngé Bandundu
4 Kwilu Kikwit Bandundu
5 Mai-Ndombe Inongo Bandundu
6 Kasai (Kasaï) Luebo Kasai ya Límbe
7 Lulua Kananga Kasai ya Límbe
8 Kasai ya Monyɛlɛ (Kasaï Oriental) Mbuji-Mayi Kasai ya Monyɛlɛ
9 Lomami Kabinda Kasai ya Monyɛlɛ
10 Sankuru Lodja Kasai ya Monyɛlɛ
11 Maniema Kindu Mbóngwáná tɛ́
12 Kivu ya Sidi (Sud-Kivu) Bukavu Mbóngwáná tɛ́
13 Kivu ya Nole (Nord-Kivu) Goma Mbóngwáná tɛ́
14 Ituri Bunya Monyɛlɛ
15 Wɛlɛ ya Likólo (Haut-Uele) Isiro Monyɛlɛ
16 Tshópo Kisangani Monyɛlɛ
17 Wɛlɛ ya Nsé (Bas-Uele) Buta Monyɛlɛ
18 Ubangi ya Nole (Nord-Ubangi) Gbadolite Mambénga
19 Mongala Lisala Mambénga
20 Ubangi ya Sidi (Sud-Ubangi) Gemena Mambénga
21 Équateur Mbándáká Mambénga
22 Tshuapa Boende Mambénga
23 Tanganyika Kalemie Katanga
24 Haut-Lomami Kamina Katanga
25 Lualaba Kolwezi Katanga
26 Katanga ya Likolo Lubumbashi Katanga

Ekakoli ya molayi : Politíki bya Kongó-Kinsásá

Mobéko-likonzi :

Bakambi-ekólo :

Bakambi Letá :

Mambí ma mabelé

[kokoma | kobɔngisa mosólo]
Karta ya nkótá makonzi ya Babantu óyo makútání o Ekólo Kongó

Ekakoli ya molayi : Mambí ma mabelé ma Kongó-Kinsásá

Ekakoli ya molayi : Ekonomi ya Kongó-Kinsásá

Tala mpe : Coltan

wikilien alternatif2

Wikimedia Commons propose des documents multimédia libres sur la République démocratique du Congo.


Nkásá o libándá

[kokoma | kobɔngisa mosólo]



Bisé ya Afríka

Afríka ya Méditeranéa : Aljeria · Ejipte 1 · Libîya · Malɔkɛ 3 · Sudani · Tunisia

Afríka ya Wɛ́sita : Bɛnɛ́ · Burkina Faso · Gambi · Gana · Ginɛ · Ginɛ-Bisau · Kapvel 2 · Kotdivual · Liberia · Mali · Moritani · Nizé · Nizeria · Senegale · Sierra Leone · Togo

Afríka ya Katikati : Gabɔ́ · Ginɛ-Ekwatorial · Kamerun · Kongó-Brazzaville · Kongó-Kinsásá · Santrafríka · Santu Tome mpé Príncipe · Tsadi

Afríka ya Ɛ́sita : Burundi · Djibuti · Elitré · Etiopi · Kɛnya · Rwanda · Seyshel 2 · Somalia · Sudani ya Sidi · Tanzania · Uganda

Afríka ya Sidi : Angola · Botswana · Eswatini · Komori 2 · Lesoto · Madagasikari 2 · Malawi · Morisi 2 · Mozambíki · Namibia · Sidafríka · Zambia · Zimbabwe

Bisé mosusu : Sahara ya Limbɛ 4 · Somaliland

1 ezalí kaká eténi ya Afríka ndámbo    2 ekólo óyo ekútání o káti ya mái-mozindó    3 ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka te    4 endimámí na bikólo niɔ̌nsɔ ya molɔngɔ́ tɛ́, kasi ezalí eténi ya Lisangá ya Afríka